O Biblickém kalendáři a jeho významu pro křesťany
Biblický kalendář, který je hlavním obsahem těchto stránek, vznikl jako „vedlejší produkt“ při snaze o nalezení pravdy ohledně Biblické chronologie, ale také jako snaha o vyřešení sporu mezi dnešním, gregoriánským kalendářem, a lunárním kalendářem.
Jelikož existují v kalendářním uvažování dva hlavní proudy, bylo zapotřebí tuto otázku vyřešit s úplnou a konečnou platností. Včetně vyřešení dilemat zdánlivých rozporů v Bibli.
Systémy kalendářního uvažování:
Nepřetržité opakování týdnů od založení světa – Gregoriánský kalendář
Cyklické restartování měsíců – Lunární kalendář
Našim úkolem tedy bylo vypracovat takový kalendář, který by byl schopen zodpovědět veškeré otázky a rozpory v chronologii biblických událostí.
Po vypracování tohoto kalendáře, který jsme po právu nazvali Biblický, jsme byli schopni zařadit každý text v Bibli na správné místo v časové ose.
Zařazením událostí do časové osy se nám mimo potvrzení dat svátků podařilo také nalézt nejednu přidanou hodnotu.
Zjistili jsme totiž, že Bůh pracuje na svém plánu spasení s obrovskou důsledností a smyslem pro detail, a v každém i zdánlivě nepodstatném slově nám zanechává vodítka pro hlubší poznání jeho plánu.
V průběhu studia a hledání podkladů pro Biblický kalendář jsme častokrát byli udiveni, jak precizně a neomylně bylo sděleno a zachováno Boží slovo, aby vše mohlo být prozkoumáno a s plnou důvěrou přijato k dalšímu studiu. Například, když před mnoha sty lety v knize Numeri Mojžíš zaznamenal zdánlivě nepodstatné věty, plné čísel a dat, které jsou pro mnoho čtenářů Bible jen povinnou četbou, nám se pomocí těchto čísel podařilo pochopit a zrestaurovat do původní podoby kalendář, který používali židé od nepaměti.
Na první pohled nedůležité věty, které při běžné četbě nedávají žádný užitek, dokáží vypovídat a rozporovat s takovou razancí, že si dnes již těžko dokážeme představit jejich absenci.
Mnoho slov Bible se tímto projevilo jako vysoce účelných, a je jenom otázkou času, kdy další a další verše začnou vypovídat a ukazovat nám, co bylo doposud skryto před našimi zraky.
Proč bylo důležité restaurovat Biblický kalendář?
Napříč celému křesťanskému spektru, skrze všechny denominace, existují otázky, které rozdělily již nejednu skupinu či společnost:
. Je Desatero přikázání stále platné, či bylo přibito na kříž?
. Je Mojžíšův zákon stále platný, či byl přibit na kříž?
. Jsou svátky stále platné a závazné, nebo byly již zrušeny při ukřižování Krista?
. Je posvěcená neděle, nebo sobota, tak jak se píše v Bibli?
. Byl hod beránka ve středu, čtvrtek nebo v pátek, nebo dokonce v jiný den?
Hned na začátku se přiznáme, že jsme na některé tyto otázky sice dokázali odpovědět, ale na některé nikoliv.
Některé z otázek tímto nadále zůstanou nezodpovězeny, a některé si musí vyříkat s Bohem každý sám.
Co se nepodařilo zodpovědět?
Asi nejvíce zklamáni budou lidé, kteří by rádi znali odpověď na otázku, jestli jsou svátky zrušeny. Toto téma se nedá zodpovědět žádným kalendářem. Zrovna tak se pomocí kalendáře nedá vyřešit spor, jestli je Desatero přikázání stále platné. Na tyto otázky musíme nadále hledat odpovědi ve svém srdci, a nechat se usvědčovat Duchem svatým.
Co se naopak podařilo zodpovědět?
Chronologie, kterou jsme sestavili, je přesným obrazem biblických skutečností, a tím jednoznačně dokazujeme, že:
- sobota ani neděle ani žádný jiný den nejsou více požehnány než ostatní. Všechny tyto dny jsou totiž součástí jednoho velikého podvodu, zvaného Gregoriánský kalendář.
- české překlady Bible jsou bezezbytku „špatně přeloženy“. Nikdy se totiž nemělo stát, aby slovo Sabbat bylo nahrazeno slovem Sobota.
Proč sobota není Sabbat?
Když Bůh založil svět, ustanovil systém, kterým máme měřit čas.
Genesis 1:13-18
"i nastal večer a nastalo jitro, den třetí. A Bůh řekl: Nechť na klenbě nebes vznikají zdroje světla k rozlišení mezi dnem a mezi nocí; i budou za znamení a na určená období a na dni a léta a budou na klenbě nebes za zdroje světla k osvětlování na zemi; a tak se stalo a Bůh zřídil dva veliké zdroje světla, větší zdroj světla k ovládání dne a menší zdroj světla k ovládání noci, a hvězdy; a Bůh je dal na klenbu nebes k osvětlování na zemi a k vládě ve dne i v noci a k rozlišování mezi světlem a mezi tmou. A Bůh uviděl, že to je dobré."
Slunce bylo učiněno, abychom poznali, kdy končí roky, a Měsícem měříme měsíce.
Velice důležité je si uvědomit, že Bůh ustanovil Měsíc také na to, abychom poznali, kdy přicházejí období, čímž je míněno slavnosti a svátky.
„i budou za znamení a na určená období“
mow`ed – slavnosti, shromáždění, dny uctívání
Již od založení světa fungovalo určování času pomocí těchto těles na obloze, a každý člověk měl možnost vzhlédnout vzhůru na oblohu a poznat znamení, které nám Bůh dává.
Jedním takovým znamením, které je dané právě k tomuto účelu, je zjevení prvního srpku měsíce na obloze. V Bibli je tento den nazván jako novoluní.
Novoluní
Numeri 10:10
"I v den vaší radosti, o určených svátcích či na počátku novoluní trubte na trubky nad svými zápalnými oběťmi i nad svými pokojnými oběťmi. Tak se stanou vaší připomínkou před vaším Bohem. (Já Jehova jsem) váš Bůh."
2. královská 4:23
"On řekl: "Proč jdeš k němu dnes? Není novoluní ani den odpočinku."
1. Paralipomenon 23:31
"aby před Jehovou ustavičně přisluhovali při obětování zápalných obětí Jehovovi ve dnech odpočinku, o novoluních a v určených časech …"
Izajáš 66:22,23
"Jako nová nebesa a nová země, které učiním, budou stát přede mnou, je výrok Jehovův, tak nepohnutelně bude stát vaše potomstvo a vaše jméno. O každém novoluní, v každý den odpočinku, přijde se sklonit veškeré tvorstvo přede mnou, praví Jehova."
Ezechiel 46:1-
"Toto praví Panovník Jehova: "Brána vnitřního nádvoří, obrácená k východu, zůstane zavřená po šest pracovních dní, ale v den odpočinku a v den novoluní bude otevřená."
Je mnoho záznamů o tom, že novoluní je v Božích očích stejně důležité jako Den odpočinku. V Numeri, 29. kapitole nám Bůh dává najevo, že novoluní je počátek našich měsíců. Dříve byla tato skutečnost samozřejmostí, a kalendář, kterým se židé řídili, s ním také počítal.
Numeri 29:1-6
"Sedmého měsíce, prvého dne toho měsíce, budete mít bohoslužebné shromáždění. Nebudete vykonávat žádnou všední práci. Bude to pro vás den troubení. Připravíte jako oběť zápalnou v libou vůni pro Jehovu jednoho mladého býčka, jednoho berana, …
Dále jednoho kozla jako oběť za hřích k vykonání smírčích obřadů za sebe. To kromě novolunní oběti zápalné a příslušné oběti přídavné i každodenní oběti zápalné a příslušné oběti přídavné i úliteb, jak jsou určeny. To bude ohnivá oběť v libou vůni pro Jehovu."
Bůh nám dává Měsícem znamení nejenom na novoluní, ale také na střed měsíce, den, kdy se na obloze objeví úplněk.
Úplněk:
Žalm 81:1-5
"Plesejte Bohu, naší síle, výskejte Bohu Jákóbovu, ujměte se zpěvu a spusťte tamburínu, líbeznou lyru s varytem, zatrubte v nový měsíc na troubu, v úplňku ke dni naší slavnosti, neboť to je ustanovení pro Isráéle, předpis Boha Jákóbova; uložil jej v Josefovi za svědectví při svém vyjití proti zemi Egypta."
Otázka zní, co je to za slavnost v den našeho úplňku?
Biblický kalendář nám dává jasnou odpověď:
Bůh skrze slovo v Bibli nastavuje systém tak, že v den novoluní nebudeme pracovat, jelikož je to „stejný“ svátek jako Sabbat.
Druhý den po novoluní začneme pracovat, a budeme pracovat 6 dnů, tak, jak nám to ukládá čtvrtý bod v Desateru přikázání.
Potom budeme mít Svatý den odpočinku, Sabbat, a další týden budeme zase šest dnů pracovat, a nastane opět Sabbat. Prní den Sabbat bude tedy vždy 8. dne měsíci, druhý bude15. den, třetí 22. den a čtvrtý 29. den. Každý 15. den v pořadí každého měsíce je tímto zároveň i dnem úplňku. Přesně jak se zpívá v žalmu 81.
Kalendářní pravidlo, které je takto nastaveno, nám znamením Měsíce, novoluním, přináší vždy každý nový měsíc v roce, a každý týden má 7 dnů. Z toho každý sedmý je požehnaný – Sabbat.
Toto poznání nám jasně vysvětluje, jak je možné, že 3 měsíce po sobě, v době vyjití z Egypta, máme vždy 15. den Sabbat.
Poznáním Biblického kalendáře se mimo jiné vysvětlují i na první pohled nedůležité informace:
Exodus 12:6-
"Budete jej opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečer bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet."
Ustanovení hodu beránka je jasný příklad, podle kterého si lze všimnout, že každým rokem, v době hodu beránka, tedy 14. dne prvého měsíce, bude vždy den před dnem Sabbat. Tak jak tomu bylo kdysi, při ustanovení svátku, zrovna tak máme možnost druhého dne, 15. dne měsíce, prožívat stejné požehnané chvíle Sabbatu, a být tímto způsobem více zapojeni do příběhu a biblických událostí a ustanovení.
Numeri 33:3,4
"V prvním měsíci, patnáctého dne prvého měsíce, vytáhli z Ramesesu. Druhého dne po hodu beránka vyšli Izraelci navzdory všemu před očima celého Egypta, zatímco Egypťané pohřbívali ty, které mezi nimi Jehova pobil, všechny prvorozence."
Až nyní, v kontextu poznání lunárního, biblického kalendáře, je možné vnímat tyto události jinou optikou. Vždy, když čteme, že bylo 15. dne měsíce, s jistotou víme, že se tak stalo v den Sabbat. Na první pohled nepodstatná data v měsíci nám naopak získávají vysokou výpovědní hodnotu.
Exodus 16:1-
"Celá pospolitost Izraelců přišla na poušť Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce poté, co vyšli z egyptské země. Celá pospolitost Izraelců na poušti opět reptala proti Mojžíšovi a Áronovi. Izraelci jim vyčítali: "Kéž bychom byli zemřeli Jehovovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme jídávali chléb do sytosti. Vždyť jste nás vyvedli na tuto poušť, jen abyste celé toto shromáždění umořili hladem."
Jehova řekl Mojžíšovi: "Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují. Tak je podrobím zkoušce, budou‐li se řídit mým zákonem, či nikoli. Když budou připravovat, co přinesou, ať je toho šestého dne dvakrát tolik, než co nasbírají každodenně." Mojžíš a Áron řekli všem Izraelcům: "Večer poznáte, že vás z egyptské země vyvedl Jehova. A ráno spatříte Jehovovu slávu, ačkoli slyšel vaše reptání proti sobě. Co jsme my, že reptáte proti nám?" Pak Mojžíš dodal: "Poznáte to podle toho, že vám Jehova dá večer k jídlu maso a ráno k nasycení chléb, ačkoli slyšel reptání, jak jste proti němu reptali."
Tento záznam v Bibli je jedním z nejvíce usvědčujících, který jednoznačně vypovídá proti modernímu, Gregoriánskému kalendáři.
Když prvého měsíce byl 15. den Sabbat /což víme z ustanovení hodu beránka/ a druhého měsíce, 22. dne byl sabbat, jelikož přestala padat mana, s jistotou víme, že právě 15. dne byl Sabbat. Bible nám takto přesně dává najevo, že když večer 16. dne seslal Bůh křepelky a manu, tak již druhý měsíc po sobě je 15. dne Sabbat.
Genesis 16:25,26
"Mojžíš pak řekl: "Snězte to dnes, protože dnes je Jehovův den odpočinku. Dnes nenajdete na poli nic. Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku. Ten den nebude nic padat."
Je až s podivem, jak srozumitelný se najednou zdá být text, který obsahuje „obyčejná“ data v měsíci. Dnes totiž víme, že svatý Den odpočinku je každý 7. den v měsíci, nikoliv však každý 7. den. Tehdy to nebyla sobota, ale Sabbat, počítaný od novoluní.
Dnes, s poznáním Biblického kalendáře, je mnohem jasnější, proč Bůh nechal zapsat slova, že 15. dne sedmého měsíce bude slavnost stánků. Dnes s jistotou vnímáme, že se tak stalo právě proto, abychom slavnosti začali na svatý a požehnaný den Sabbat, a opět jej skončili na den Sabbat, Den odpočinku. Je požehnáním, že máme možnost pochopit celou zprávu o Svátku stánků, včetně doby konání, a nemusíme si hledat způsoby, jak vysvětlit nahodilost těchto „detailů“.
Podívejme se, jak v Leviticu, 23. kapitole, Mojžíš opět zaznamenává důležitá data. To vše pouze a právě proto, abychom poznali, že se Svátek stánků má slavit právě na dny Sabbat.
Leviticus 23:34-
"Mluv k Izraelcům: Od patnáctého dne téhož sedmého měsíce budou po sedm dní Jehovovi slavnosti stánků. Prvního dne bude bohoslužebné shromáždění; nebudete konat žádnou všední práci. Po sedm dní budete přinášet Johovovi ohnivou oběť, osmého dne budete mít bohoslužebné shromáždění a přinesete ohnivou oběť Jehovovi."
Na těchto verších je jasně patrné, jak je důležité poznat systém kalendáře, vedený Měsícem. Když se píše, že 15. dne 7. měsíce začne slavnost, víme, že to je na Sabbat. Když se dále píše, že slavnost bude trvat 7 dnů, tak víme, že končí 21. dne. A když 8. dne bude bohoslužebné shromáždění, tak si dovedeme představit, že to bude 22. dne toho měsíce, opět na požehnaný den Sabbat.
K čemu je dobré, abychom tento kalendář poznali?
Když jsme si na začátku vypisovali vzorové otázky, které si lidé kladnou, jedna z nich byla, jestli jsou svátky zrušeny a přibity na kříž. Z Bible nikde jasně nevyplívá, že jsou zrušeny, a toto téma se vždy odvíjí od pochopení a pojetí pasáže, a to u každého člověka dle svého svědomí:
Koloským 2:14
"… vymazav rukopis, nám k tíži vzhledem k ustanovením, jenž byl proti nám, také jej odstranil z cesty a přibil jej ke kříži."
My zde nemáme potřebu tuto pasáž nějak rozepisovat či rozumově uchopovat. My se spíše snažíme apelovat na každého, aby zhodnotil Boží zápis v Bibli, a uzřel krásu, která se nám zde objevuje. Naším cílem není znovu „nařídit“ svátky, ale spíše zvážit, jestli ty světla a tělesa, která Bůh umístil na oblohu, náhodou nesvítí stále i pro nás. Jestli náhodou verše v knize Exodus nejsou nadále platné, stejně jako nadále svítí Měsíc, který nám tyto verše připomíná ve stanovený čas.
Exodus 12:17
"Budete dbát na ustanovení o nekvašených chlebech, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země. Na tento den budete bedlivě dbát. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení."
Nemáme zde v úmyslu tvrdit, že něco je zrušené či nikoliv, ale snažíme se ukázat na vazbu mezi starými ustanoveními, znameními na nebi, a nepomíjitelnými verši v Bibli. Bůh si vždy stál za tím, abychom tyto verše znali až do konce času, a bylo by nepatřičné si myslet, že je Bible složena ze spousty zbytečných veršů. Mnoho lidí zaplatilo svým životem jenom proto, abychom dnes mohli číst Boží slovo právě v této sestavě. Tak, jak je.
Je také otázkou úcty k Bohu, když budeme vnímat každý verš jako užitečný, a to v jeho nezměněné původní podobě. Naše moudrost, která by se snažila některé pasáže Božího vzkazu zlehčovat, je Bohu bláznovstvím. Když Bůh svátky nařídil na 15. dne, byla by troufalost je konat 4. dne.
Když Bůh zařídil, aby se texty ze Starého zákona, které byly do Bible vybrány až několik století po ukřižování Krista, dostaly do Bible, nebyla to otázka náhody. Kdyby bylo vše zrušeno a ukřižováno, jak se s oblibou učí, nemuseli bychom se tomuto učit a číst si tyto věci z generace na generaci.
Boží upozornění
Jestliže se bavíme o tom, jestli byl tento kalendář dříve používán, a byl-li Bohem předepsaný, vždy si připomeňme, že nás před změnou času Bůh skrze své písmo, a svého proroka Daniele, varoval:
Daniel 7:24-28
"A deset rohů ‐ z toho království povstane deset králů. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále. Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času, avšak zasedne soud a vladařskou moc mu odejmou, a bude úplně vyhlazen a zahuben. Království, vladařská moc a velikost všech království pod celým nebem budou dány lidu svatých Nejvyššího.
Jeho království bude království věčné a všechny vladařské moci ho budou uctívat a poslouchat." Zde končí to slovo. Já, Daniel, jsem se velice zhrozil těch myšlenek, barva mé tváře se změnila, ale to slovo jsem uchoval ve svém srdci."
Je všeobecně známo, že aby mohl být prorok prorokem, musí se proroctví naplnit. Je to sice přísné pravidlo, ale Bůh nám dává tímto poznat, kdo je od Boha a kdo nikoliv.
Jestliže se v knize Daniel píše, že se ten, kdo bude mluvit proti Nejvyššímu, bude snažit změnit doby a zákon, není změna kalendáře právě tím nástrojem, kterému jsme podlehli?
Gregoriánský kalendář
Je veřejně známo, že gregoriánský kalendář vznikl roku 1582, kdy Papež Řehoř XIII. vydal bulu Inter gravissimas, vyhlašující kalendářní reformu. Touto reformou se upravoval stávající kalendář, Juliánský. Systém a počítání času zůstal zachován a převzat od Juliánského kalendáře, pouze byla upravena délka roku a přidán přechodný rok. Vcelku by se dalo říci, že se veškeré úpravy konaly za účelem přizpůsobení se slunci.
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář byl již od začátku orientovaný na slunce, nikoliv na měsíc. Délky měsíců se měnily podle potřeby a politické korektnosti. Doba vzniku Juliánského kalendáře je od r. 45 před našim letopočtem. Byl zaveden Juliem Caesarem, a to jako nástupce Římského kalendáře. Rozhodně není bez zajímavosti, že až do roku 321 n.l. byl tento kalendář s osmidenními týdny, a dny byly značeny nikoliv čísly, ale písmeny od A-H. V žádném případě nebyl schopen přenést po mnoho století informaci, který je sedmý den v týdnu. Je zcela vyloučeno, aby osmidenní kalendář v době Kristova života byl tím, podle kterého se židé řídili. V čase Krista byl běžně židy používán původní, židovský lunární kalendář, a to v podobě, kterou vám právě přinášíme.
Římský kalendář
Předchůdce juliánského kalendáře, Římský kalendář, již od roku 190 př. n. l. počítal Nový rok od dnes známého 1. ledna, tedy dnešní poloviny zimy. Stalo se tak na počest dne nástupu římských úředníků do funkce. Tedy i z praktického hlediska. Když Kristus přišel prvého měsíce v roce pojíst beránka, nestalo se tak podle kalendáře tehdejšího, juliánského, ale podle kalendáře lunárního, tehdy ještě židovského.
Proč tehdy židovského?
Židé dnes
Je známo, že roku 321 n. l. nebyl změněn pouze osmidenní cyklus na dnes zavedený sedmidenní, ale také se tento kalendář začal vynucovat k používání všem lidem. Bylo zcela vyloučeno, aby pohansko-křesťanský svět byl závislý v počítání času na židech, a tak se židům pod pohrůžkou nařídilo, aby přešli od svého systému na systém průběžným týdnů, které již nejsou řízeny měsícem, nýbrž budou kontinuální. Nejvyšší ze sanhedrinu, židovský farizei Hilal II., se takto podmanil, a židé od té doby používají nynější podobu týdnů, a světí sedmý den, sobotu.
V dnešní době se při hledání pravdy o Božím kalendáři dotazovat židů, „jak to vlastně dělají“, nebo dokonce se ohlížet na to, že dnes židé také světí sobotu, je postaveno na falešném předpokladu kontinuity kalendáře. V dnešní době židé již nesvětí 7. den podle měsíce, ale vyhledávají soboty.
Ovšem:
Pokud si dáme tu práci, můžeme se i dnes dozvědět pravdu o původním kalendáři.
Na stránkách www.torah.org je možné nalézt dílčí informace o tom, jak to dříve bylo s kalendářem, a také o tom, že i dnes jsou židé, kteří tento kalendář nadále používají.
Zde uvádíme překlad jednoho z příspěvků na www.torah.org
Elul / Roš Hašana Rabbi Shimon Apisdorf | Série: Yom Tov | Úroveň: Začátečník
Otázka: Proč v lednu neslavíme Nový rok?
Odpověď: Kalendář, který začíná v lednu a končí v prosinci, je známý jako gregoriánský kalendář a byl představen papežem Řehořem XIII. V roce 1582.
Tento kalendář je založen na ještě dřívějším kalendáři, Juliánském kalendáři, který byl představen Juliusem Caesarem v 46 před Kristem. Židovský kalendář je nejen mnohem dřívějšího původu, ale také se liší od gregoriánského kalendáře mnoha způsoby. Židovský kalendář je založen na měsíci (měsíční) a ne na slunci (sluneční). 2. Židovský kalendář obsahuje řadu termínů „nového roku“. Je to jako mít fiskální rok, který překrývá dva kalendářní roky.
Měsíc Tišrei, který začíná u Roš Hašana, je začátkem roku vzhledem k počtu let, např. 5752, 5753 atd. Měsíc Nissan, měsíc, ve kterém padá Pasov, je považován za měsíc začátkem roku s ohledem na festivaly (Passover, Shavuos a Succos), stejně jako na založení vlády židovského krále.
Vhled: Náš kalendář je založen na Měsíci a podobně jsou židovští lidé přirovnáni k Měsíci. Nezáleží na tom, jak temný život vypadá pro židovský lid, musíme vědět, že „světlo“ již čeká, až se znovu objeví.
Židovské dějiny jsou pokračujícím zobrazením tohoto principu. Také, na rozdíl od slunce, které je vždy přítomno ve své plné formě, Měsíc postupuje ve fázích, dokud není plný a zářivý. Žid se musí na život dívat jako na neustálý proces růstu a rozvoje. Drobné začátky mohou růst až do úplného potenciálu, a dokonce i tma může být překonána.
https://torah.org/learning/yomtov-roshhashanah-survival2/?printversion=1
Co z toho celého vyplývá?
Začněme otázkou. Je měsíc na obloze dnes již pouze pozůstatkem, jakýmisi zapomenutými hodinami, které budou z oblohy staženy až na konci času, nebo se jedná o navždy funkční hodiny, s tikajícím cyklem pro svátky a časy?
Odpověď si musí najít každý sám.
Jsou svátky přibity na kříž, jak někdo věří? Bylo zbytečné upozorňovat, že přijde mocnost, která změní toto počítání času a doby svátků? Jsou uvedená data v Bibli zbytečným balastem, který nás má udržet ve stavu zaměstnané mysli, nebo jsou užitečná pro studování a rozpoznávání?
Odpověď si musí najít každý sám.
Jediná odpověď, kterou jsme vám zde dali, je to, že sobota není to stejné jako Sabbat. Tyto dny se zcela rozcházejí, a pouze nahodile se shodují.
Dlužíme ještě jedno vysvětlení, a zároveň omluvu
Když jsme na začátku článku psali, že žádný překlad není dobrý, bylo by dobré takové tvrzení vysvětlit.
Jen málokdo mohl v době překladu Bible Kralické tušit, že se nacházejí v čase podvodu a zatajování. Když kraličtí překládali Bibli z originálů a latinky, tak je ještě ani nenapadlo, že sobota, sedmý den, není tím sedmým dnem, který se v textech píše. Tudíž v dobré víře přeložili slovo Sabbat (v přepisu výslovnosti možno napsat shab-bawth') jako sobota.
Stejným způsobem, a věříme, že v dobré víře, se takto stalo i u ostatních českých či jiných slovanských překladů. V překladech krále Jakuba, anglickém KJB, se dodnes používá slovo Sabbat, a ani jednou nenajdeme slovo Saturday.
Sobota jako sedmý den je natolik zažitým spojením, že jen málokoho napadne toto zpochybnit.
Závěrem
V tomto článku by se dalo daleko více argumentovat a uvádět odkazy a dlouhé statě z historie, ale našim cílem bylo spíše probudit ve vás zvídavost a touhu porozumět Božímu vzkazu, a Božímu „přemýšlení“. Přesto, že se nám nepodařilo pomocí Biblického kalendáře odpovědět na všechny otázky, ničeho nelitujeme.
Hodnota poznání, které s novým pochopením přichází, zdaleka předčila naše očekávání.
Přestože z kalendáře je velice zřetelné, kdy se svátky mají konat, ponecháváme jejich dodržování a aplikaci na každém jedinci.
Věříme však, že objevená krása a prozíravost Božího záměru bude mnohé z vás vést ke změně ve svém postoji k této otázce. Našim cílem nebylo, abychom vás nabádali k zavedení obětního systému. Mnohem důležitější je uvědomění si, že Bůh své svátky miluje a myslí to s nimi vážně. Celá historie tomu nasvědčuje.
Přejeme vám, abyste dokázali najít zalíbení v Božím plánu, a připojili se tak k věrnému lidu, Boží církvi Kristovy, církvi Boha živého, Boha jediného, Jehovy.
Dovětek
Přestože používáme jméno pravého Boha, jméno Jehova, nejsme nijak zapojeni do Církve svědků Jehovových. Boží jméno používáme na základě skutečností, které o Jeho jménu svědčí.